Naše druhé ostré pátrání

9. května 2013 v 20:46 | Terezas |  Co se dělo
Tentokrát by si taková zkušenost zasloužila trochu více slov...

21.1. 2012 jsme se s Aylou zúčastnily pátrací akce v Louňovicích. Tentokrát to bylo trochu více andrenalinové než minule, protože jsme na místo byli povoláni až v pozdních odpoledních hodinách a pátrání jsme začinali, když už bylo značně šero a pokračovali až do úplné tmy. Navíc byl sníh, terén byl rozlehlý, místy neschůdný a aby toho nebylo málo, všechny indicie nasvědčovaly tomu, že pohřešovaný jedenasedmdesátiletý běžkař se skutečně ztratil v této oblasti a neodjel někam mhd, jak tomu bylo v případě našeho minulého zásahu. Na místo dorazilo 7 atestovaných psovodů (3x SDH+ZČK, 2x ZBK Praha, 2x ZBK Pardubice) a 7 bez atestu (6x ZBK Praha, 1x ZBK Pardubice), několik členů doprovodu a vedoucí pražské brigády, jež zajišťovala štáb pro jejich družstvo. Prostory jsme rozdělily na několik větších celků. Jeden byl přidělen družstvu pražské brigády, jeden družstvu složenému ze zbylých psovodů. Třetí terén byl připraven pro pozdější pátrání. S pátráním jsme začali před šestou hodinou odpolední a bez výsledku jej ukončili okolo půlnoci na úterý.

Kromě toho, že jsme neskutečně dlouho a zbytečně čekali před služebnou PČR, než se všechno dohodlo a připravily se podklady pro GPS, byla akce dobře připravená a práce s GPS a vysílačkami bezproblémová. Ne že bych čekala v těchto bodech problémy, ale spíš zatím jen zjišťuji, jak všechno funguje a příjemně mě překvapilo, že se nemusím bát ani práce s GPS, ani s vysílačkou, přestože si nevěřím v kontaktu s jakýmkoliv vynálezem, který nefunguje na čistě mechanickém principu, nedejbože má display a nějaké čudlíky...

Ayla hledala dobře, ale hlavně v prvních desítkách minut. Později nehledala naplno, ale běhala ve slušném akčním rádiu, tak jak má ve zvyku, čuchala pachy zvěře a lesa a neměla jsem nejmenší pochyby o tom, že pokud narazí na lidský pach, označí ho. Na dlouhodobějším hledání ale musíme zapracovat, aby si dokázala rozvrhnout síly a nehledala na doraz jen v první půlhodině.

Nejvíce si budu pamatovat ten nepříjemně mrazivý pocit zodpovědnosti. Kdyby Ayla vynechala "ten pravý" kousíček houští a pohřešovaný senior se nacházel právě tam... Proto se mi popravdě řečeno značně ulevilo, když byl muž nalezen o den později hajným, a to v terénu, který měli psovodi prohledávat týž den. Muž byl bohužel mrtvý, ale vzhledem k nízkým teplotám se to předpokládalo i při našem pátrání.

Jsem ráda, že jsem mohla být u toho, načerpat zkušenosti a pomoci tak, jak jen s Aylou umíme.

Prošlé terény

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.