Září 2012

Zkoušky ZTV1

30. září 2012 v 20:53 | Tereza |  Tréninkový denník
30.9. Jsme sebraly všechnu odvahu a drzost a nastoupily na zkoušku terénního vyhlédávání ZTV1. Drzost jsme potřebovaly hlavně kvůli tomu, že jsem poněkud opomněla přečíst si zkušební řád a neuvědomila si, že zkouška mimo jiné obsahuje vyhledání jedné osoby na výšce. Při plošném vyhledání jsme to s Aylou ještě nikdy nedělaly a na sutinách jsme to jen párkrát zkusily. Na ploše i na cvičáku jsme po dětech byly jen jednou, takže jsem se právem bála o vyhozený účastnický poplatek.

Tentokrát zkoušky nárámně odsýpaly a já ani nestihla pořádně Aylu vyvenčit a už nás volali na nástup. Chvíli na to už jsme nastupovali na poslušnost, která se u této zkoušky skládá pouze z deseti překážek (po deseti bodech) a výstřelu během překonávání kladiny. Ayla nedělá vysoký žebřík, ale u ostatního jsme problém nečekaly. Ani nevím proč, ale ještě před nástupem jsem si zkusila jednu jedinou překážku; vyslání na cíl. A byla to nakonec jediná překážka, u které nastal problém, takže jsme tam a na žebříku dostaly za nula bodů. Poučení pro příště, nic netrénovat a nic nezkoušet:-) Ostatní ztráty mám na svědomí já, Ayla se snažila a po každé překážce se na mě spokojeně usmívala. Celkově za 72 bodů ze sta.

Jako terén nám posloužily krásné lesy poblíž Jílového. Za krásné je můžu označit jen proto, že ve mě vzbudily touhy nadšeného houbaře, a protože jsem při prohledávání terénu měla co dělat přeskakovat malé hříbečky. Když jsem na lesy hleděla okem zkoušeného, líbily se mi o poznání méně a jejich hustota jenom zesilovala moji nervozitu. Ayla mě ovšem podržela a naštěkala tolik bodíků, kolik jen mohla a ztráty tentokrát byly jen na mém účtě. Poučení pro příště, naučit se v terénu lépe orientovat a více se soustředit na psa. Možná Ayla něco ztratila za malinko vzdálenější značení u výšky, ale důležité je, že ji vůbec našla, protože jsme měly krásných 126 bodů (ze 130) na prvním terénu a 65 (ze 70) na terénu druhém.

Celkově jsme získaly 263 bodů a hodnocení za dobře. Škoda byla zbytečné nuly za vysálání na cíl a mojí nervozity. Hlavně, že to máme za sebou a s vrtěním ocásku se můžeme vrhnout na trénování na ZTV2.

Zpět v tréninkové zátěži

24. září 2012 v 18:33 | Tereza |  Tréninkový denník
Letos moc zkoušek ani větších tréninků už nestihneme, ale na prvním tréninku jsme s Aylou byly už týden po odstavu psíčat. Pokračuju v psaní tréninkového denníku, hlavně abych sama měla přehled, jaké chyby opakujeme a v čem se zlepšujeme.

19.7. Hlubočepy
První trénink po dětech a ještě bez Fajna. Ayla pracuje moc hezky a nadšeně, je vidět, že se na hledání nebývale těší. Hledá soustředěně a pěkně od začátku terénu a dokonce se skvělým drajvem. Chtěla jsem trénink udělat jednoduchý a motivační, ale nakonec to má trochu těžší, což jí vůbec nevadí a zvládá to skvěle. Figuranti mi jí nevodí, ale Ayla se neotáčí. I tak příště nesmím zapomenout nechat si ji vodit alespoň někdy. Dlouhá tréninková pauza je vidět jen v nadšení, že chvíli může myslet na něco jiného než na děti:-) Rději se pýchou.

7.8. Bubny
Pro nás nový terén kousek od bydliště. Pruh čerstvé sutiny s přilehlou budovou. Sutina je sice malá, ale přesně taková, v jaké má Ayla problémy s pohybem. Projevuje se to krásně a při prvním vyslání chodí jak v kramflecích, ale když se uklidní, hopsá hezky. Musí se jen trochu soustředit a nesnažit se být moc rychlá. Fajnův první trénink. Zatím není co trénovat, Fája umí stěží "sedni", ale procházím s ním sutinou. Terén je na něj těžký, musím mu na mnoha místech pomoci, ale snaží se skvěle, nebojí se a má radost. V budově se nebojí přeskakovat hluboké díry a poprvé ho rozštěkávám, přetahuje se o uzel a je nadšený, že se něco děje a že ho u toho nekontroluje máma:-) Bohužel si Fajna necháváme na konec, takže se vyšťaví v kenelce a už se nezajímá o figuranty s aportkem. Žrádlo ho pochopitelně probudí (je přeci po Ayle), ale i tak je poněkud rozpačitý. Lidem po hlavě rozhodně neskáče, jak to dělala Ayla. Té jsme dnes udělali jen spoustu odbíhaček přez sutinu a nějaké to lehoulinké hledání.

21.8. Točná
Oblíbený krásný terén a hezká práce Ayly. I tak mi trochu padá hřebínek a musím uznat, že Ayla po dětech přeci jen není v optimální kondici. Není tlustá ani hubená, na vycházkách v lese a na předchozích trénincích na sutinách běhala jako nic, ale při práci na rozlehlé ploše jí chybí ta lehkost, hlavně po ukončení práce se vleče. Přeci jen je hledání něco jiného než jen běhání na procházce. Nic jiného jí vytknout nemůžu. Jen já jsem polevila v pozornosti, neuvědomuju si postup terénem (národní/mezinárodní?), nemám aportek na odměnu ani stopky a kondici mám horší než Ayla, a to jsem neměla nedávno sedm porodů v jeden den. Fajn štěká na cizí figuranty za žrádlo, nechává se nádherně vydráždit i když štěká cizí pes, ale o hračku se tahá jen se mnou a s Edou. Nebojí se tmy, štěká v ní, dělá mi radost.

28.8. Nučice
Sutináři nás stále strhávají na tréninky sutin,ale v Nučicích je to vhodé i pro plochaře a pro běhavé pejsky. Terén mě už několikrát překvapil, ale dneska se chybě vyhýbám, když Ayla zachytí pach dvou figurantů najednou a rozhodne se nejdřív vyštěkat toho vzdálenějšího, přesto si všímám její první reakce a vysílám ji i k prvnímu figurantovi, aniž bychom ho přešli. Žádnou slávu si tu ale neuděláme a Ayla opět trochu více funí. Budeme muset oprášit kolo a naběhat pár kilometrů, aby nabrala kondici. Ještě ke všemu má dnes zácpu a vyprazdňuje se i uprostřed práce. Poučení pro příště, před zkouškou krmit kostmi jen střídmě!
Fanouška trápí figuranti s přetahovacím uzlem, ale ani po nich neškytne, natož štěkne. Chtě nechtě zkusíme štěkat na žrádlo a ejhle, máme špičkové štěně, které řve s očima navrch hlavy a s figurantem odchází přez půl světa.

Fája na svém třetím tréninku


4.9. Bubny
Zase sutiny a zase jsem na Aylu nějaká moc hodná, takže trénujeme samé lehké úkryty a běhání přez sutinu. Pohyb se nepatrně zlepšuje, takže si příště zkusíme dát něco, u čeho se bude muset trochu víc snažit.
Naopak Fajnovi to dělám přetěžké. Mimo sutinu štěká za žrádlo perfektně, ale sutiniště je pro něj zatím moc těžké a za figurantem má problém i doběhnout. Musíme déle vydržet u přímáčků mimo terén.

10.9.
Tak tenhle trénink se nám pořádně zvrtl.

Odpoledne jsme měli jet na obyčejný trénink, ale přišlo hlášení o pohřešované ženě, která odešla z domu neznámo kam, nechala mobil na stole, odemčeno a v bytě stopy krve. Konečně jsme byli s Aylou pozvány a zúčastnily se tak našeho prvního ostrého pátrání. Prohledávali jsme rozlehlé okolí v místě bydliště. Všechny nasazené týmy ZBKP ukončily práci negativním výsledkem. Žena byla nakonec po čtyřech dnech nalezena živá v Praze.

Máme radost, že už jsme s Aylou byly uznány za schopné zúčastnit se ostrého nasazení. Nakoplo nás to do další práce a těšíme se na další akce!