Máme zlato!

30. října 2011 v 21:26 | Tereza |  Tréninkový denník
To, že máme doma zlato, i když je Ayla trikolorní a ne zlatá, jsem věděla už dávno. Nikdo ale nevěděl, že tak překvapí na svém prvním závodě.



S blížícím se háráním rostly moje obavy o to, zda ještě letos stihneme nějakou další zkoušku. Jediná akce, která se nám termínově hodila, byl sutinový pohár podle ZZP1 v Hluboké nad Vltavou. Jsme plochařky, takže bychom na optimální přípravu pro sutinové práce potřebovaly mnohem víc času. Nedalo se ale nic dělat a trochu jsme tréninkový postup popohnaly. Já jsem hlavně musela zjistit něco o "zkouškové a závodní etiketě", naučit se, jak postupovat podle národního řádu, jak hlásit atd atd. Spolu s naším závodem se konal i závod podle ZZP2, oboje se zápisem zkoušky. Můj první cíl byl neutrhnout si ostudu. Druhý cíl byl splnit limit a udělat tak zkoušku. To se nám povedlo. A nejen to...

28.11. v nekřesťanských 4:45 ráno jsme s Julií a Amálkou vyrazily směr jih. S menším předstihem a sešněrovanými vnitřnostmi jsme dorazily na cvičák v Hluboké a šly si vyzkoušet překážky. U nás to vypadalo nadějně, ale než nám díky tomu stihla opadnout nervozila, byl nástup a přesun na terény.

První terén byla truhlárna s hromadou bordelu a tisíci možnými úkryty. Trochu mě zatrnulo, když jsem si představila, že Ayla bude značit nepřesně, jako na posledních trénincích, protože tady bych nedokázala odhadnout, kde se figurant nachází. Ukázalo se to jako lichá obava a po čyřech minutách od začátku měla první osobu, kterou značila naprosto přesvědčivě a přesně. Druhá osoba byla opět v bočním úkrytu a nalezená za další necelé čtyři minuty. Ještě jsme dovykryly terén a po celou dobu Ayla hledala krásně a s neobyčejnou vervou se dostávala do nepřístupných prostor. Jen jsem zbytečně vykrývala už jednou prohledaný prostor, což rozhodčí okomentoval tím, že pes hledá nádherně, ale psovod mohl více přemýšlet... Ještě jsem (ne)patrně zazmatkovala s vysílačkou. Celkově jsme získaly 128 bodů ze 130

Druhý terén bylo něco podobného, co známe z Nučic. Ayla už nebyla v dobré formě. Těžko říct, jestli je přetrénovaná, nebo na ní lezou hormony, ale hledala unyle, čemuž jsem nepřidala, když jsem pozapomněla na to, že jsem na národních zkoušách a ne mezinárodních a zůstala stát jako trdlo na začátku terénu, místo toho, abych nějak smysluplně postupovala za psem. Osobu našla za chvilku, ale označila trochu nepřesně, což jsem se snažila rozhodčímu okecat, ale než jsem to stihla dookecet, došlo to Ayle, podívala se pořádně kolem a našla nejlepší přístup do úkrytu. Dost jsme to pohnojily, ale rozhodčí snad nepoznal, že projev psa, který viděl, naprosto nebyl jeho typickým projevem. Dostaly jsme 58 bodů ze 70

Po úmorně dlouhé pauze jsme nastoupily na poslušnost. Nemáme dotrénované přechody mezi překážkami a neumíme vysoký žebřík (takže za něj jsme dostaly za 0), ale za zbytek nám byly ztržené pouhé dva bodíky. Celkem za 88 bodů ze 100.

Tím jsme splnily limit zkoušky a jen netrpělivě čekaly, jak si povedou zbylí závodníci. Neměli jsme početnou konkurenci, ale byla to konkurence kvalitní. Na terénech se některým nedařilo a jen tři jsme našli všechny figuranty. Někomu se zas nedařilo na poslušnostech, takže zbýval v konkurenci jen Míla Plaček s ovčounkem. Když jsem viděla jejich poslušnost, tak jsem byla přesvědčená, že nám zlato unikne.

Při celém závodě panovala příjemná atmosféra, já jsem získala hromadu cenných zkušeností pro příště, takže jsme s druhým místem byla naprosto smířená. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že první jsme nakonec my!

I některým dalším závodníkům z pražské brigády se dařilo v ZZP2, takže jsme odjižděli spokojeně i přez mírné faux pas s Aylino histerickou reakcí na potlesk během vyhlašování vítězů:-) Nemá cenu vypisovat všechny, kteří mi pomáhají při tréninku a mají zásluhu na tom, na jaké je nyní Ayla úrovni a ti, bez kterých bych na závodech nemohla startovat. Patří jim můj upřímný dík, ale jmenuju jen Hanku Hluštíkovou, za odvoz z terénu na cvičák a rozhodující uskladnění Ayly v autě během ostatních poslušností:-))) Ano Hani, bez toho bych to opravdu vyhrát nemohla:-)

Celá pražská výprava

T+A team při vyhlašování

S Jájou a Arankou, které vyhrály 3. místo v ZZP2

S obřím putovním pohárem

Více fotek od Jájy Zde
Článek od jihočechů Zde!
 


Komentáře

1 Leneli Leneli | E-mail | Web | 31. října 2011 v 11:52 | Reagovat

Ahoj holky moje! Upřímně gratuluji a skládám vám hlubokou poklonu. Kdo umí, umí.

2 Ayta Ayta | 31. října 2011 v 17:29 | Reagovat

teda ségra, ty válíš :-D

3 LeJeMy LeJeMy | E-mail | 2. listopadu 2011 v 9:36 | Reagovat

Ahoj A-Teamu :-)
Ke gratulantům se připojujeme i my! Jste holky šikulky. Do dalších zkoušek přjem ať se daří jako teď. ;-)

4 Barča a Toffee Barča a Toffee | E-mail | Web | 7. listopadu 2011 v 21:16 | Reagovat

Paráááda, i od nás letí obrovská gratulace!! Jen tak dál!! 8-)

5 Eva & Zaira Eva & Zaira | E-mail | 12. listopadu 2011 v 21:07 | Reagovat

Sice opožděně, ale moc gratuluji - parádní úspěch!!! Ať se daří i nadále :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.