Cvičme v rytme

14. července 2010 v 18:45 | Tereza |  Tréninkový denník

Záchranářské soustředění a zkoušky na Spáleništi

Celý minulý týden jsme strávily na soustředění Záchranné brigády kynologů Praha. Konalo se na překrásném místě na Šumavě. Jihočeská brigáda tam má areál s pohodlným ubytováním, trenažérem na sutiny, cvičákem a všechno je obklopené rozsáhlými terény na stopy a je to nedaleko od Lipna, takže se tam dají skvěle trénovat všechny záchranářské discipliny. Konečně jsme se odhodlaly, vzaly výcvik trochu vážně a složily zkoušku RH-E!


Celý týden jsme si náramně užily, i když před zkouškami mě trochu potrápily nervíky a nebyla by to Ayla, kdyby to nepoznala. Dost jsme toho pokazily, ale naštěstí to nemůžu svést jenom na Aylu, ani jenom na sebe, protože jsme byly mimo obě. Za poslušnost jsme dostaly od rozhodčího pochvalu, ale potvrdilo se, že ještě nemáme upevněné odložení při střelbě. Velmi vtipná byla moje chůze, protože rozhodčí Jaroslav Sedlák nevelel, takže jsem měla jít a zastavovat se v předepsané trase a počítat si kroky, ale měla jsem mírné mozkové zatmění, takže jsem šla úplně jinak, v protisměru a dvakrát se zastavila v místě předepsaného obratu. Těšila jsem se na speciály (plošné vyhledání), protože v tom je Ayla výborná, ale dle očekávání naší výcvikářky jsme nejvíc zkazili to, co jsme vůbec nečekaly. Mě se podařila těžko uvěřitelná věc, protože jsem Aylu dvakrát vyslala mimo terén a navíc z naprosto nelogického místa. Hlavně, že jsem terén den před zkouškami sama vytyčovala. Ayla byla taky pěkně zmatená, protože ležící osobu značila sice hned a s vervou sobě vlastní, ale její štěkající kulometná palba ustala moc brzo, a to byla samozřejmě chyba a byly jsme za to nemálo penalizované. Celkové hodnocení zkoušky je za dobře. I když se nechci věnovat sportovnímu výcviku, v budoucnu si asi přeci jen zkusíme i zkoušky typu ZOP, ZZO, BH a podobně, abychom si trochu vzykly na zkouškový stres a u záchranářů neztrácely cenné body.

Tréninky byly sice několikrát denně a celé soustředění bylo hodně náročné, ale našly jsme si čas a občas zašly na borůvky. Ayla je už dávno umí sama sbírat z keříků, takže jsme se pásly obě, ale Ayla se přeci jen občas připlížila ke keříku, ze kterého jsem trhala já, nenápadně se přibližovala k mojí misce s natrhanými borůvkami a ještě nenápadněji se jen tak michomodem pokoušela chlemtnout si těžce natrhaných borůvek.

Na Lipně jsme si naprosto fantasicky zaplavaly, Ayla začala konečně nosit aporty i z větší vzdálenosti od břehu, povozila se na člunu a na serfu a tak nějak zjistila, že voda je opravdu fajn.

Bohužel jsem vůbec nefotila, ale snad budeme mít brzo nějaké fotky od naší spolucvičitelky Jarmily. Později je sem doplním.

Pro začátek a pro pobavení jedno foto z loňského ročníku
Snídaně v dešti

A tady je pár fotek, které mi poskytla Jája od Aranky - Piraňky. Mimochodem, Arančiny stránky jsou ZDE. Aranka je pravý východoslovenský vořech, ale do kapsy by strčila kdejakého ovčouna a služební plemeno, tak je šikovná! Na jejích stránkách najdete i odkaz na celou galerii fotek z tohoto soustředění. Já jsem opět poněkud sebestředně vybrala jen ty, na kterých je náš T+A team...

Trocha teorie nikdy neuškodí

Ale teď už jdeme na věc! Nástup na zkoušky
Kouká sice hezky, ale sedí blbě. A já blbě stojím;-)
Kladina...to je brnkačka.
Odložení
Odhlášení z poslušnosti. Nervozita opadla, objevil se úsměv
Po zkouškách jsme šli zchladit hlavy k vodě
Na molu. Na mol až příště.
Na surfu. Panička surfuje pořád, ale tak nějak virtuálně.
Podezření na vyražený zub...Ayla byla trochu rozjetá a malinko jsme se cvakly. O Ayliny zuby jsem se bála neoprávněně, odnesl to sice kousilínek řezáku, ale mého:-/
A na závěr tábora...táborák.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.